12. 3. 2006
“Tvrdíš mi tady, že sama jsi nebyla upírem napadena? Že jsi v noci usnula a ráno se probudila někde v medvědí jeskyni, na kterou jsi uplatnila větší nárok, než předchozí nájemník?” Kriss dál monotólně odpovídala na nekonečné dotazy. “Ano, nepamatuji si, že by mě upír napadl.” Čarodějka hladila zdobené opěradlo křesla a přemýšlela.
12. 3. 2006
"Víte co, štvete mě, jdu domů." Otočil se, bílý obličej v měsíčním světle, krvavá ústa, přízrak hrůzy. Zaječela. Ani nevěděla proč, najednou ji děsil, vycenil špičáky, ostré jako nože.
"Ty nemáš domov. Už teď jsi mrtvá."
11. 3. 2006
„Tak něco řekni, prosím. Já tě miluju.“ Tak něco řeknu „Padej!“ a zabouchnu dveře. Dojdu do pokoje a sednu si na okno. Začnu brečet. „Jak mi to mohli udělat!? Nejlepší kámoška a kluk kterého miluju. “ vidím jak odchází od dveří. Jde po silnici se svěšeno hlavou a po tvářích mu stékají slzy. Nemůžu pořádně myslet.
11. 3. 2006
Jak člověka zničí drogy...
11. 3. 2006
Neskutečný příběh ze současnosti.